středa 12. listopadu 2014

Tisková zpráva k rozhodnutí Rady města Brna k doplňujícímu návrhu přípravného výboru místního referenda o poloze nádraží



Rada města Brna dnes projednala návrh přípravného výboru pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně, který dodatečně požadoval, aby se referendum konalo současně s volbami do zastupitelstev krajů konaných v září nebo říjnu 2016.
K tomuto návrhu si nechalo město Brno zpracovat právní analýzu, aby byl posouzen zejména soulad se zákonem č. 22/2004 Sb. o místním referendu. Ze závěrů právní analýzy jsou nejdůležitější tyto skutečnosti:
  • Přípravný výbor není oprávněn dodatečně měnit již podaný návrh doplněním požadavku na termín konání místního referenda současně s volbami do zastupitelstev krajů konaných v září nebo říjnu 2016.
  • Zastupitelstvo města Brna je při rozhodování o termínu vyhlášení referenda nadále vázáno zákonnou lhůtou uvedenou v §15 uvedeného zákona. Místní referendum by se tedy mělo konat v termínu 90 dnů po jeho případném vyhlášení ze strany Zastupitelstva města Brna.
„Představitelé přípravného výboru vědomě navrhují protiprávní postup jen proto, aby zakryli ledabylost, se kterou přistupovali ke sbírání podpisů. Nedbalý postup jim byl vytknut i Krajským soudem v Brně,“ uvádí Robert Kotzian a dodává: „Nevím, co si mám myslet o počínání Miroslava Patrika, který je představitelem přípravného výboru a současně předsedou Dětí Země, které vedle územního řízení pro Nádraží u řeky blokují řadu dalších staveb po celé ČR. Tento člověk žádnému úřadu v republice neodpustí sebemenší chybu, neustále si do úst bere právo, ale sám se nerozpakuje požadovat jeho porušování, kdykoliv je to pro něj výhodné.“ 
„Je velmi pravděpodobné, že v době od vyhlášení do konání referenda nebudou orgány města moci přijmout žádné rozhodnutí, které se týká přestavby železničního uzlu bez ohledu na polohu nádraží. Tímto hanebným návrhem tedy aktivisté v podstatě navrhují paralyzovat město na dlouhé 2 roky, upozorňuje Robert Kotzian a dodává: „Právě zablokování města je jejich skutečným cílem.“
Rada města Brna již 22. října doporučila Zastupitelstvu vyhlásit referendum o poloze brněnského hlavního nádraží na 24. 1. 2015 od 8:00 do 22:00 hodin. Rada města Brna tak reagovala na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2014.
Právní analýza je ke stažení zde:
Dřívější právní analýza navržených otázek je ke stažení zde:  http://www.nadraziureky.cz/download/smb-pravni-analyza-otazek-navrzenych-v-mistnim-referendu-fin.pdf
Dovoluji si rovněž připomenout dřívější související tiskové zprávy k danému tématu se zaznamenáníhodným obsahem:

pátek 7. listopadu 2014

Přípravnému výboru místního referenda o poloze nádraží nikdy nešlo o postoj veřejnosti



Přípravný výbor místního referenda vícekrát potvrdil, že mu nikdy nešlo o zjištění postoje veřejnosti k otázce přestavby brněnského železničního uzlu. Níže uvádíme dvě nejotevřenější přiznání k tomu, že jejich cílem je ideologicky motivované zablokování přinejmenším jedné ze dvou variant řešení. 

Tisková zpráva přípravného výboru ze dne 19. 8. 2013[1]. Miroslav Patrik, hlavní představitel přípravného výboru a předseda Dětí Země, které současně stojí za odvoláními proti územnímu rozhodnutí pro Nádraží u řeky, v této tiskové zprávě říká: „Referendum je nejspolehlivější cesta, jak projekt definitivně pohřbít a uvolnit městu ruce k jiným prioritám.“ M. Patrikovi, ani J. Patočkovi, nikdy nešlo o názor veřejnosti. Referendum je pro ně účelový prostředek, jak zničit jednu z variant.

Tisková zpráva přípravného výboru ze dne 6. 11. 2014[2]. Přípravný výbor v ní uvádí: „…je jasné, že pokud by vedení města Brna do té doby podniklo jasné kroky směrem k tomu, že se nádraží bude modernizovat ve stávající poloze a podle metodiky vyjednané s Českou komorou architektů, svůj návrh stáhneme, poněvadž bychom zvítězili i bez referenda“. Jsou-li ochotni od konání referenda upustit tehdy, pokud bude předem zvolena jedna z variant, doznávají se, že o názor veřejnosti jim nikdy nešlo.

Jak ovšem ukazuje právní analýza navržených otázek[3], je toto místní referendum namířené proti oběma (a jediným dvěma) technicky možným variantám řešení železničního uzlu Brno. „Skutečným cílem přípravného výboru místního referenda je nic-varianta,“ uzavírá Robert Kotzian.

čtvrtek 6. listopadu 2014

Tisková zpráva k schůzce představitelů budoucí koalice a přípravného výboru místního referenda o poloze nádraží dne 6. 11. 2014



Přípravný výbor místního referenda dnes podal doplnění, kterým navrhuje, aby zastupitelstvo vyhlásilo místní referendum až společně krajskými volbami v roce 2016.

Tento návrh je v rozporu se zákonem o místním referendu, podle kterého se místní referendum musí konat do 90 dnů od vyhlášení zastupitelstvem, které však současně musí referendum vyhlásit při první příležitosti. Tímto zastupitelstvem bude ustavující zastupitelstvo, které lze očekávat tento měsíc.

Ve své tiskové zprávě přípravný výbor uvádí[1]: „…je jasné, že pokud by vedení města Brna do té doby podniklo jasné kroky směrem k tomu, že se nádraží bude modernizovat ve stávající poloze a podle metodiky vyjednané s Českou komorou architektů, svůj návrh stáhneme, poněvadž bychom zvítězili i bez referenda“.

Toto prohlášení přípravného výboru je otevřeným přiznáním k tomu, že o objektivní rozhodnutí občanů jeho představitelům nikdy nešlo. „Jsou-li ochotni od konání referenda upustit tehdy, pokud bude předem zvolena jedna z variant, doznávají se, že o názor veřejnosti jim nikdy nešlo,“ uvedl Robert Kotzian, předseda Brno+, a dodává: „Úporná a protiprávní snaha přípravného výboru spojit konání referenda s krajskými volbami je projevem velké nedůvěry v občany a politické zbabělosti. Pokud je pro občany tato otázka skutečně tak zásadním tématem, jak tvrdí zelení všech forem, pak se občané k hlasování v referendu dostaví v dostatečném počtu a to bez ohledu na jeho termín.“

pátek 24. října 2014

Tisková zpráva k rozhodnutí Rady města Brna, které doporučuje zastupitelstvu vyhlásit referendum o poloze nádraží



Rada města Brna dnes doporučila Zastupitelstvu vyhlásit referendum o poloze brněnského hlavního nádraží, a to na 24. 1. 2015 od 8:00 do 22:00 hodin. Rada města Brna tak reagovala na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2014, ve kterém se určuje, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.
„Úporná snaha přípravného výboru a některých členů Zastupitelstva města Brna spojit konání referenda s některými volbami je projevem velké nedůvěry v občany a politické zbabělosti,“ uvedl Robert Kotzian a dodal: „Pokud je pro občany tato otázka skutečně tak zásadním tématem, jak tvrdí zelení všech forem, pak se občané k hlasování v referendu dostaví v dostatečném počtu a to bez ohledu na jeho termín.“
Nejvyšší správní soud bude ve věci navrhovaného místního referenda ještě rozhodovat ve dvou kasačních stížnostech, které podal přípravný výbor vůči prvnímu (10. 9. 2014) a druhému rozhodnutí (12. 9. 2014). Rozhodnutí v těchto kasačních stížnostech lze očekávat do konce tohoto týdne.
K rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2014
Je třeba odmítnout případnou interpretaci rozhodnutí Krajského soudu v Brně tak, že Magistrát města Brna postupoval nezákonně nebo že snad kontrolou podpisových archů porušoval platné právo.
  • Soud uznal řadu námitek vznesených městem.
  • Výtky, které soud v odůvodnění rozhodnutí vznesl vůči postupu kontroly prováděné Magistrátem města Brna, se vesměs týkaly problémů neupravených zákonem o místním referendu a soud tak dotvářel právo, které Magistrát nemohl předem znát.
  • Magistrát města Brna má například dle § 12 odst. 5 tohoto zákona nařízeno kontrolovat podpisy vůči Základnímu registru, zatímco soud použil tzv. Informační systém evidence obyvatel (ISEO), což je jiná databáze. Přestože je ISEO tzv. editačním podkladem pro příslušný Základní registr, vyvolává tato změna rozdíly v posouzení podpisových archů, které Magistrát objektivně nemohl zachytit.

Naopak je důležité znovu připomenout některé závěry téhož soudu z prvního rozsudku v dané věci ze dne 10. 9. 2014: „Odpovědnost za sběr podpisů je pouze na přípravném výboru. Pokud chce přípravný výbor směřovat referendum k termínu určitých voleb, nic mu nebrání, aby podpisy sbíral s dostatečným předstihem a věnoval jejich sběru patřičnou pozornost a pečlivost. V souzené věci bylo v rámci podpisových archů několik, které byly celé od prvního do posledního podpisu stiženy stejnou vadou, a to uvedením pouze roku narození. Pokud se taková vada vyskytne na podpisovém archu jednou, pak se může jednat o nepozornost, ale v případě několika celých archů to spíše svědčí o velmi formálním přístupu sběrače podpisů k vyplňování podpisových archů. Za takové situace je absurdní, když navrhovatel vyčítá odpůrci (tedy městu – pozn. Robert Kotzian) formalistický přístup.Vedle všeho je tedy zřejmé, že to byl právě přípravný výbor, který k sbírání podpisů nepřistupoval pečlivě.
„Přestože Rada města Brna dnes doporučila Zastupitelstvu vyhlásit místní referendum, analyzujeme možnost podání kasační stížnosti. Krajský soud totiž otevřel právní otázky, s jejichž řešením nemohu ve všech případech souhlasit,“ komentuje rozsudek Robert Kotzian a dodává: „Bylo by obecně užitečné, aby tyto nejasnosti svým rozhodnutím v kasačním řízení odstranil Nejvyšší správní soud.“
K navrženým otázkám
Zákon o místním referendu rozděluje kontrolu náležitostí návrhu na konání referenda mezi obecní úřad, v našem případě Magistrát, a zastupitelstvo obce. Část kontroly, kterou má provádět Magistrát, je nyní dokončena. Zastupitelstvo by mělo mj. posuzovat i soulad navržených otázek se zákonem. Za tím účelem jsme nechali zpracovat právní posouzení těchto otázek, které je přílohou této tiskové zprávy.
„Z právního posouzení vyplývá, že navržené otázky jsou nejednoznačné, vzájemně rozporné a přinejmenším na hraně zákona, spíše za ní,“ uvedl Robert Kotzian.
K odhadu nákladů z pera přípravného výboru
Předmětem sporu byla i vada původního návrhu přípravného výboru ze dne 1. 8. 2014 spočívající v neuvedení odhadu nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu.
Přípravný výbor následně tento odhad doplnil a uvedl, že v případě, kdy by občané odpověděli na otázku č. 1 „ano“ (tedy rozhodnutí ve prospěch „nic varianty“ – tedy tzv. nulové varianty – prosazované přípravným výborem), jsou náklady města s tím spojené 2-3 mld. Kč. Nicméně přípravný výbor ignoroval nutnost výhledové kapacitní obsluhy rozvojové zóny Heršpická tramvajovou dopravou. To bude znamenat nutnost mimoúrovňového křížení tramvajové tratě s rozsáhlým kolejovým svazkem jižně od stávajícího hlavního nádraží, což je investice hrubým odhadem v objemu 1 mld. Kč. Vezmeme-li v potaz střední hodnotu odhadu nákladů uvedených navrhovatelem, tedy 2,5 mld. Kč a k nim připočteme tuto 1 mld. Kč, dostáváme celkový odhad nákladů města pro případ „nic varianty“ ve výši 3,5 mld. Kč. To je číslo dobře srovnatelné s přípravným výborem uváděnými náklady města pro případ řešení ve variantě Nádraží u řeky. Není tedy pravda, že by v případě „nic varianty“ došlo k úsporám v řádu miliard Kč, jak přípravný výbor původně tvrdil. Konec konců, srovnatelné jsou i odhady 3-4 mld. Kč a 2-3 mld. Kč a i bez uvažování dopravní obsluhy zóny Heršpická tedy nejde o úspory v miliardách Kč.
„Přípravný výbor svým doplněním sám uznal, že původně netvrdil pravdu. Podstatnější však je následující. Sám přípravný výbor uznal, že jak varianta přestavby uzlu Pod Petrovem, tak i „nic varianta“ prosazovaná přípravným výborem znamenají, pokud jde o dopravní obsluhu tzv. jižního centra, v podstatě tytéž náklady, jaké se předpokládají u varianty Nádraží u řeky, shrnul věc Robert Kotzian a dodal: „Jediný rozdíl spočívá v rozložení těchto investic v čase. Jsem rád, že po letech odpírání tento fakt uznala i druhá strana.“